Štefan je pohodář, otec dvou synů, filantrop, kamarád, průvodce pěstounů a...  Prostě náš Štefan!

Jarka Vavrušková je pěstounskou 11 let. Před 13 lety přijala do péče 5 týdenní dceru své neteře. O 15 měsíců později druhou. Když byla starší Van na základní škole, přišly první mračna. Jaká byla cesta Jarky a jejich přijatých dcer?

Madla Zemanová přijala se svým mužem „Ozákem“ do své sešívané rodiny další děti – děti z cizího břicha, jak pojmenovala knihu, kterou napsala s kolegyní Vlaďkou Gubaničovou. Bydlí v Krušných horách, kde prý není život tak krušný jak se může zdát a pěstounkou je již 14 let.

Jan Látal vyrůstal v rodině malířů a restaurátorů, má dvě děti a jako střihač a kameraman spolupracoval na kampani Díky pěstounství, kterou zaštiťovala organizace Dobrý start. Spolupráce trvá několik let. I na něj, jako na spoluautora, kampaň zapůsobila natolik, že začal uvažovat, že by do rodiny přijal pěstounské dítě.

Eva Vahalová je pěstounkou 27 let, dala domov – trvalý i dočasný, 13 dětem. Nejdříve měla v trvalé péči dvě děti. Ty časem odrostly a tak se rozhodla stát přechodnou pěstounkou. Rukama jí prošlo osm dětí, devátá holčička se k ní nakonec vrátila společně se svými dvěma bratry a u Evy a jejího manžela Lea zůstaly všechny tři děti v dlouhodobé péči.

Na svých toulkách Slovenskem potkal Dalibor před lety svou ženu. Z chudé osady si jí  a jejího dvouletého synka přivezl do Čech, kde se rozhodli žít a založit rodinu. Příběh může působit jako z filmu Pretty Woman, ale život není film a konce nemívají vždy happy end.

Manželé Krejčíkovi jsou pěstouny již 17 let. O první dítko přišli a tak uvažovali o adopci, pak ale Bohunka otěhotněla a narodily se jim dvě dcerky. Poté zvažovali dítě třetí a manžel přišel s návrhem, že by se vrátili k původní myšlence, dítě adoptovat...